Loučení
Ema se Zoroušem jsou fakt už trapný. Několikrát jsme si stěžovali, ale nic. Asi mají páníčci na vyřízení 30 dní a už jsou taky nakažený systémem. Příště až se narodím, tak si chci své sourozence nejdříve vybrat a prověřit. Stále se chtějí prát a když se do nich pustíme, tak pak Ema kňučí. Nakonec je to ale velká bžunda. Nejlíp se však hraje s Eninkou. Ta je na mne hrozně milá a olizuje mi i špinavé fousky. Pak se přidá Ebička a já jsem v sedmém nebi - mám je moc rád. Maminka teď byla hodně nemocná, tak jí k nám ani nepouštěli. Prý snědla venku něco moc ošklivého a musela do nemocnice. Už je ale v pořádku a páníček nám slíbil, že si zítra budeme moc spolu hrát. Maminku máme také moc rádi a bude se nám po ní moc, moc stýskat. Vlastně ani ještě nevíme, že to jsou naše poslední společné dny. Snad se někdy ještě setkáme. Jak to teď páníček píše, tak vypadá, že spíše krájí cibuli. Moc všem děkujeme a věříme, že se budeme mít dobře. Pa....Pa....Pa.....
Videa: